1. Tradiční vs. stále ještě trochu „nové“
Zatímco vysoké školy a univerzity mají obrovskou tradici a mnohé z nich už dávno oslavily 100 let od svého založení, vyšší odborné školy začaly vznikat až po roce 1995, kdy byly začleněny do školského zákona.
Jsou tak pro českou veřejnost stále trochu nové a tajemné. To v zahraničí je to jiné. Tam jsou školy na úrovni VOŠ oblíbené a byl to i jeden z důvodů, proč se tento koncept terciálního školství zavedl i v České republice.
2. Jaký získáte titul
Titul, který získáte po absolvování studia, je jedním z nejviditelnějších rozdílů. Po absolvování VOŠ budete mít DiS. (diplomovaný specialista) a píše se s čárkou za jménem.
To na vysokých je ta plejáda titulů mnohem širší. Po absolvování bakalářské studia získáte titul bakalář (Bc.), který si můžete navazujícím studiem rozšířit na magistra (Mgr.), nebo inženýra (Ing.). Tyto tituly se píšou před jménem.
Co by vás ale mohlo zaujmout, je naše nabídka, kterou máme díky spolupráci s vysokými školami. Naši absolventi si na nich mohou dodělat bakaláře za kratší dobu. Už během dvou let tak můžete získat dva tituly. Bakaláře před jménem a DiS. za jménem.
3. Učitelé
Vysoké školy se kromě výuky studentů věnují i výzkumné činnosti. Smekám před všemi vědci, kteří každým dnem posouvají hranice našeho poznání. V tom je ale právě jeden z rozdílů mezi vysokou školou a vyšší odbornou školou.
Zatímco vysokoškolští učitelé jsou více zaměřeni na rozvoj teorie a jen malá část z nich skutečně např. vede účetnictví v praxi, učitelé na VOŠ to mívají většinou obráceně.
Díky tomu tak mají více praktických zkušeností a dokáží ve výuce lépe skloubit teorii s praxí. Právě to může být vaše konkurenční výhoda po dokončení studia.
4. Náročnost studia
S tím souvisí i pohled na náročnost studia. Ano, komplexně jsou vysoké školy mnohem náročnější. To bez diskuze. Pokud chcete být skvěle připraveni zejména po teoretické stránce, je lepší jít na vysokou.
Hlavní předností vyšších odborných škol je ale to, že velká část studia je zaměřena na praxi. Těch hodin je několikanásobně více než na běžných vysokých školách.
5. Rozvrhy
Abychom umožnili studentům tolik hodin praxe a aby tu praxi bylo možné skloubit s výukou, je nutné, aby byl rozvrh jednotný. Rozvrh na VOŠ je tedy už na první pohled velmi podobný tomu středoškolskému.
Prezenční studenti mají výuku od pondělí do pátku, u kombinovaných studentů je to pak jeden den v týdnu. (Ano, na VOŠ můžete studovat i kombinovaně.)
Naproti tomu na vysokých školách si můžete zpravidla od druhého semestru svůj rozvrh alespoň trochu přizpůsobit, protože máte na výběr z více rozvrhových jednotek během týdne.
6. Osobní vs. anonymní přístup
Do prvních ročníků na fakulty veřejných vysokých škol nastupuje každoročně několik set studentů. To znamená, že hlavně v prvních ročnících probíhá výuka stěžejních předmětů, jako je např. matematika, v učebnách pro 200-300 studentů. To prostředí je tak hodně anonymní.
To na naší VOŠce míváme kapacitu kolem 100 přijatých studentů ročně, takže u nás panuje osobnější přístup. Pro studijní oddělení ani pro učitele tak nebudete jen jedno z mnoha „čísel“ v informačním systému.
7. Matematika!!!???
Když už jsem nakousla tu matematiku, tak než mi utečete, povím vám, jak to s ní u nás je.
Na rozdíl od vysokých škol, kde se s ní potkáte ve většině studijních oborů, my máme matematiku „jen“ jako volitelný předmět. Takže ano, u nás můžete studovat i bez matematiky.
8. Cizí jazyk
Dalším obávaným strašákem bývá cizí jazyk. Na vysokých školách budete muset úspěšně složit zkoušku např. z angličtiny na úrovni alespoň B1.
Pak už se angličtině můžete směle vyhýbat a nikdo s vámi už dále pracovat nebude. Postupně tak budete své znalosti zapomínat a až půjdete do praxe, budete zase začínat od začátku.
I proto s vámi budeme na vašich jazykových dovednostech pracovat po celou dobu studia. Nenecháme vás sice ani na chvíli vydechnout, angličtina je dokonce jednou z dílčích částí závěrečné zkoušky, ale věříme, že to v budoucnu (d)oceníte.
9. Docházka
Když už jsme u té výuky, tak docházka na přednášky bývá na vysokých školách většinou nepovinná. Kontroluje se jen na cvičeních a seminářích. Na naší VOŠce dbáme na docházku o trochu více, je totiž povinná.
10. Školné
Na státních a veřejných vysokých školách se školné neplatí. Platí se jen poplatky za studium v případě, kdy překročíte standardní dobu studia o více než 1 rok.
U nás na Kotlářské máme školné 2500-3000 Kč ročně, záleží na studovaném oboru. Když to ale porovnáte s nabídkou soukromých vysokých škole, tak je to zhruba desetina toho, co zaplatíte za jeden semestr.
Přitom budete mít status studenta se všemi výhodami, které byste měli i na vysoké škole.
11. Kdy začíná výuka
Na vysokých školách začíná výuka v zimním semestru většinou až na přelomu září a října, letní semestr pak začíná obvykle v průběhu února.
Výuka na VOŠ začíná v zimním období už 1. září a letní období začíná 1. února. V tomto kopírujeme harmonogram, na který jste byli zvyklí na střední škole.
12. Zvoní?
Na vysokých školách ne, ale na naší VOŠce ano. 🙂
—
Tak to bylo mých 12 rozdílů mezi studiem na vysoké škole a na vyšší odborné škole. Pokud jsem vás tímto článkem zaujala, zůstaňme v kontaktu i nadále. Nechte mi na vás e-mail a já vám pošlu další články o studiu na VOŠ.
Anebo víte co? Podejte si rovnou přihlášku k nám na Kotlářskou a vyzkoušejte si studium na vlastní kůži.
Budu se na vás těšit.
Lucie Semerádová
